Kniha: Poklady pěti kontinentů recenze

Autor: Magdalena
Počet recenzí: 1

Zobrazit všechny recenze uživatele

Můj dvanáctiletý syn rád čte knížky o dalekých krajích, ideálně když mají hodně fotografií. K jeho nedávným narozeninám jsem mu vybrala titul Poklady pěti kontinentů, který se velmi líbí jemu, ale i mně. Když totiž balíček s knihou přišel (objednávala jsem ji přes internetový obchod vydavatelství Reader’s Digest Výběr), chtěla jsem ji jen krátce prolistovat. Nakonec jsem ji ale téměř celou přečetla ještě před synem.

Knížka má skoro 400 stran a je plná nádherných fotografií. Velké obrázky ale nejsou to jediné, co kniha může svému čtenáři nabídnout. V textu se totiž dozvíme i informace o vyobrazených místech. Textu přitom není mnoho a stránky knihy tak připomínají cestovatelský časopis.

Text je rozdělený na několik částí, hlavní barvitě popisuje jednotlivá místa, a také jejich historii. Tato část je možná až trochu moc oslavně napsaná, jako kdyby jí autoři opsali z turistického průvodce. To ale není všechno, vedle hlavního textu obsahuje kniha i dva typy popisků fotografií. Zde se dozvídáme ještě víc detailů o vyobrazených pamětihodnostech, především ty nejzajímavější okamžiky z minulosti jednotlivých budov i přírodních památek. Z dalších popisků se zase dozvíme více o detailech, kterých bychom si pravděpodobně všimli na místě při skutečném cestování.

A co tedy v knize Poklady pěti kontinentů najdete? Nejvíce vyobrazených pokladů má největší a nejlidnatější kontinent, tedy Asie. Nevím, jestli tvůrce knihy postupoval podle tohoto klíče – tedy vybírat místa z jednotlivých kontinentů podle toho, jak velký nebo významný daný světadíl je. Asijských památek (budu jim tak říkat, i když je tu třeba i nejvyšší hora světa Mount Everest) je v knize 15, Evropu zastupuje 13, Ameriku 10, Afriku 8 a nejmenší Austrálii a Oceánii pouhé 4 památky.

První stránky knihy (po obsahu a předmluvě) ovšem pojednávají trochu zmateně o „cestách a řekách“. Zcela bez návaznosti na uvedené rozdělení po světadílech tu můžeme číst o řece života Nilu, cestě do Compostely a o městě Santiago de Compostela samotném, dál o posvátné hinduistické řece Ganze, hedvábné stezce, cestách kapitána Cooka a řekách Mississippi a Amazonce. Obrázky jsou krásné a obsah poučný a zajímavý, ovšem raději bych jej pro větší přehlednost našla u jednotlivých světadílů.

Pak už se ale dostáváme k prvnímu světadílu, Africe. Kniha zde (logicky) zachycuje výrazně víc přírodních památek, než budov vytvořených lidskou rukou. Fotografie zvířat v parku Serengeti tak střídají například Viktoriiny vodopády a ostrov Madagaskar. Lidská díla zde zastupují především nádherné Théby ze starověkého Egypta nebo oblast pahorkatiny Bandiagara, kde vytváří fascinující obydlí národ Dogonů.

Další část pojednává o Evropě. Zde už čteme vlastně jenom o výtvorech lidských rukou. I když třeba v případě záhady Stonenge se můžeme dočíst, že vlastně existují spekulace o tom, zda se nejedná například o zkamenělé obry. Vedle velmi známých míst, jako jsou třeba Benátky, Pompeje nebo Versailles, si můžeme prohlížet i téměř kýčovité fotografie méně známého zámku Neuschwanstein nebo se dočíst o zajímavé historii zříceniny hradu Dunnottar. S velkým zájmem jsem si přečetla i o moskevském Kremlu, o tom, jaká byla historie tohoto politicky důležitého místa a jak vlastně vypadá.

A pak už následuje Asie. Jako by to byl jiný svět. Téměř na všech fotografiích můžeme vidět zcela odlišnou krajinu, než kterou našinec zná, ať už na stranách věnovaných Tibetu a Velké čínské zdi, nebo na fotografiích zvláštního tropického krasu, cukrových homolí v Kuej-linu. Vidíme i odlišnou architekturu (Zakázané město, Jeruzalém) a mentalitu a životní styl lidí (např. kapitola o Tádž Mahalu a angkorských chrámech). I zde se střídají místa notoricky známá s takovými, o kterých jsem ani já nikdy neslyšela, nebo jsem o nich měla jen mlhavou představu, např. již zmiňované nádherné cukrové homole.

V krátké kapitole o Austrálii nemůže chybět pojednání o Ayersově skále, Velikonočních ostrovech a Velkém bariérovém útesu. A následuje Amerika. Dozvídáme se o ledovém Grónsku, velkolepém Grand Canyonu a dalších známých přírodních rezervacích. Velmi mě zaujala část o náhorní plošině Mesa Verde, kde od prehistorických dob existovala lidská civilizace, která vytvořila fascinující stavby. Nechybí ani jihoamerické památky – Machu Picchu a Teotihuacán, pozůstatky vyvražděných amerických civilizací.

K celé koncepci knihy mám jenom jednu negativní připomínku, a to vyobrazení map. V úvodu je hezká a přehledná mapa celé planety, která ukazuje jednotlivá místa ze všech kapitol. Bylo by ovšem možná také dobré přidat ještě podrobnější mapky alespoň k jednotlivým kontinentům, aby si čtenář udělal lepší přehled.

Publikace Poklady pěti kontinentů ovšem velmi zaujala i mého syna a mohu ji proto jenom doporučit. Je možné si o ní udělat přehled předem, na stránkách vydavatelství se totiž dají knihy prolistovat.

• 108
• 79
• SPAM